Jdi na obsah Jdi na menu
 


KACHNA DIVOKÁ

27. 1. 2014

KACHNA DIVOKÁ (Anas platyrhynchos) fotoalbum

 

kachny-na-lede2.jpg

Kachna divoká je naší nejrozšířenější a z hospodářského hlediska nejdůležitější divokou kachnou. Vyskytuje se na celé severní polokouli. Rozhodujícím činitelem není nadmořská výška, ale charakter vodních ploch. Na vodních plochách musí být dostatečně hustý rostlinný podrost pro denní úkryt a dostatek mělkých míst poskytujících možnost obživy. Kachnám divokým se daří jak ve sladkovodních močálech a v horských jezerech, tak na mořském pobřeží. Kachna divoká je ptákem s převážně noční aktivitou. Na rozdíl od husy odpočívá ve dne v úkrytu na vodních plochách a pozdě navečer, při večerním tahu, létá na pastevní plochy. Na vodu se vrací brzy ráno, při ranním tahu. Jsou-li kachny často znepokojovány ve svých pobřežních rostlinných úkrytech, tráví den na otevřené hladině daleko od břehu.

 


Pohlavní rozdílnost se projevuje ve zbarvení a ve velikosti. Kačer dosahuje váhy až 1,4 kg, kachna nejvíc 1 kg. Nejzřetelnější rozdíly ve zbarvení jsou patrné na tzv. svatebním šatu, který kačer nosí od října do května. V červnu až červenci kačeři přepeřují, vyměňují všechno peří najednou i s letkami. V té době nejsou schopni letu; říká se jim pelicháři. Kachna přepeřuje v létě později, až po výchově mláďat, v červenci a srpnu. Druhé přepeřování probíhá na podzim a je pouze částečné. V době, kdy kačer nenosí svatební šat, liší se od kachny stejnoměrně žlutozelenou barvou zobáku ukončeným černým nehtem. Kachna má zobák šedozelený s tmavými skvrnami a jasně oranžovou obrubou. Mladé létavé kachny mají až do podzimního přepeření zhruba barvu matky. Vnitřní strany křídel mají však smetanově nažloutlé, kdežto dospělí jedinci bílé.

Kachny žijí většinou v trvalých párech. Místo pro hnízdění volí kačer a hnízdo bývá většinou v dobrém úkrytu mimo vodu, často i na vrcholcích starých košatých vrb. Kachna začíná snášet v březnu, denně po jednom vajíčku. Celkem snese 8 až 14 olivově zelených nebo nažloutlých vajec. Průměrná váha vejce činí 55 g. Na vejcích sedí kachna. K líhnutí dochází asi po 24 dnech (je udáváno 22 až 26 dnů). Po vylíhnutí jsou káčata schopna uposlechnout lákání matky a odejít s ní k vodě, i kdyby měla skočit z hnízda do několikametrové hloubky. Mláďata jsou nekrmivá a asi po dvou měsících jsou schopna letu. V rodném hejnu zůstávají až do podzimu. Na zimu se hejna spojují ve větší celky a začíná pozvolné stěhování na jih. Některé kachny přezimovávají i na našich nezamrzlých tocích, třeba nad městskými jezy, kde mají jednak relativní klid, jednak dostatek potravy.